V dnešní době je internet nedílnou součástí našeho života. internet slouží nejenom jako komunikační prostředek, ale také jako zdroj informací. O tom, jaký vliv mají internetové blogy o výživě na stravování matek a dětí zkoumali kanadští vědci. Jejích článek přeložila a zpracovala studentka oboru Nutriční terapie Lékařské fakulty Ostravské univerzity Eliška Jemelková.
Navzdory odborným doporučením se Kanada dle statistik potýká s nedostatečnou konzumací ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků, kdy poslední zmíněné potraviny měly nedostatek hlavně děti ve věku 4–9 let. Vědci se proto rozhodli využít sílu internetu, jehož vlivu využívají i například dietologové, čímž se své znalosti snaží předat široké veřejnosti. Veřejné webové stránky a sociální sítě pak často navštěvují matky, které si na nich mimo jiné hledají informace o výchově a dětské výživě. Z toho důvodu blogy o zdravé výživě představují významný prostředek, který by mohl zlepšit stravovací návyky rodičů, a tím pádem i jejich dětí.
Hlavním cílem studie bylo zjistit dlouhodobý dopad, který na příjem výše zmíněných potravin bude mít odborně vedený web o výživě. Dalším cílem bylo zjistit dlouhodobý dopad na celkový dětský příjem potravin a kvalitu stravy. Tento výzkum je sekundární analýzou výsledků randomizované kontrolované studie. Délka intervence byla stanovena na šest měsíců, probíhala v období od ledna roku 2016 do září v roce 2017 a účastnilo se jí 84 matek. Hypotézou studie bylo, že půl roku po ukončení intervence budou mít matky (a děti) s přístupem k blogu lepší stravovací návyky.
Vhodnými uchazečkami byly québecké matky starší 18 let s alespoň jedním dítětem ve věku od 2 do 12 let. Dále se musely starat o nákupy i přípravu pokrmů a denně konzumovat méně porcí zeleniny, ovoce a mléka, než je doporučováno. Výzkumu se naopak nemohly zúčastnit matky, jejichž stav by mohl ovlivnit příjem potravy (např. těhotenství, kojení, léky…). Před začátkem intervence účastnice vyplnily dotazníky, antropometrické údaje a podepsaly informovaný souhlas. Následně byly rozděleny do dvou skupin, kdy jedna dostala přihlašovací údaje k soukromému blogu (blogová skupina) a druhá fungovala, jak byla zvyklá (kontrolní skupina). Členky blogové skupiny se měly k webu přihlašovat alespoň jednou týdně a snažit se o aktivní účast například v diskuzích. Počet přihlášení byl monitorován.
Blog byl veden odborníkem, který týdně přidával 1 teoretický článek. Příspěvky se týkaly nejen jídla, ale i celkových změn ve stylu stravování, zapojení dětí do plánování a přípravy jídel a podobně. Rovněž byly přidávány až tři recepty obsahující „problematické“ suroviny.
Příjem energie a potravin matek byl monitorován díky náhodným čtyřiadvacetihodinovým recallům (2 všední dny, 1 víkendový), které proběhly na začátku výzkumu, další za 3 měsíce, pak těsně po ukončení intervence a poslední 6 měsíců od ukončení intervence. Výsledky recallů pak byly zprůměrovány. Ve stejných časech posuzování se za přítomnosti dietologa recallů účastnily i děti. Účastnice též ve stejnou dobu vyplňovaly dotazníky týkající se plánování jídel, vaření, přístupu k jídlu (přejídání, omezování…) či intuitivního jezení a opět se měřily jejich antropometrické údaje.
Celý experiment dokončilo 56 účastnic, některé odstoupily z vážných a/nebo nepředvídatelných důvodů. Ze statistického vyhodnocení vyplynulo, že po třech měsících intervence blogová skupina sice přijímala více ovoce než skupina kontrolní, ale od té doby až do úplného konce experimentu příjem ovoce i zeleniny u blogové skupiny opět klesl. U ostatních skupin potravin nebyly dlouhodobé rozdíly prokázány. U dětí neměl výzkum dlouhodobý dopad na příjem ani problematických potravin.
Rovněž blog nijak neovlivnil průměrnou tělesnou hmotnost či přístup ke stravování účastnic a dětí. Předpokládá se však, že matky s kladným přístupem k plánování jídel z obou skupin mají větší šanci na konzumaci potravin v doporučovaném množství. Některé matky se také pokusily snížit používání tuků a cukrů. Zlepšení stravovacích návyků se předpokládá též u dětí, které se podílely na nakupování a přípravě pokrmů.
Experiment tedy neprokázal dlouhodobé rozdíly ve stravování, nicméně výsledky odpovídají krátkodobým studiím s podobnou metodologií. Důvodem neúspěchu může být skutečnost, že 1 článek týdně nestačil, protože lidé se dennodenně potkávají s tisící různých na jiných webových stránkách a sociálních sítích. Nelze také nezmínit nedostatky experimentu: probíhal na malém vzorku lidí, kdy účastnicemi byly především vzdělané bílé ženy bez jakýchkoliv socioekonomických omezení, rovněž se interakce s blogem hodnotila pouze podle počtu přihlášení a komentářů, namísto i kvalitativního hodnocení.
K tomuto tématu je tedy potřeba provést ještě další experimenty.
Zdroj:
DUMAS, Audrée-Anne, Simone LEMIEUX, Annie LAPOINTE, Véronique PROVENCHER, Julie ROBITAILLE a Sophie DESROCHES. Long-term effects of a healthy eating blog in mothers and children. Maternal & Child Nutrition. 2020, 16(3), 1-17. Dostupné z: doi:10.1111/mcn.12981