Slazené nápoje a jejích nadměrná konzumace je celosvětovým výživovým problémem. Proč jsou slazné nápoje nvhodné a jak se s nimi můžeme pbojovat? O tom Vám poví absolventka oboru Nutriční terapie Lékařské fakulty Ostravské univerzity Sofie Šteffková v novém článku
Pod pojmem slazený nápoj najdeme širokou škálu výrobků od ochucených minerálních vod, džusů, limonád, šťáv, iontových nebo energetických nápojů, z nichž větší podíl zaujímají perlivé nápoje (British Soft Drinks Association Annual Report 2016). Všechny je spojuje, že krom velmi vysoké energetické hodnoty a množství sacharidů mají takřka nulovou výživovou hodnotu, nedostatek potřebných mikronutrientů, vitamínů a minerálních látek. Během posledních desítek let se frekvence konzumace slazených nápojů zvýšila v dětské i dospělé populaci, přičemž mezi dětmi a adolescenty byl nárůst nejvyšší.
Různé ochucené nápoje na bázi ovoce, medu, bylin a koření byly připravovány už v dávnější historii, zlom přišel v roce 1767, kdy byl objeven způsob výroby vody nasycené oxidem uhličitým. První slazený nápoj podobný těm, které známe dnes, si mohli zákazníci zakoupit v roce 1884 ve Spojených státech. O jejich výrobu se zasloužili obchodníci s léky, kteří tyto nápoje prodávali jako zdraví prospěšné bylinné preparáty (například jako léčba při žaludečních potížích). Jedním z nich byla i dnes celosvětově známá Coca Cola. Od té doby se z lokálně prodávaných nápojů stal globální trend, který negativně ovlivňuje zdravotní stav konzumentů.
Vliv na zdraví
Komerčně vyráběné slazené nápoje obsahují vysoký podíl cukru a přidaných kyselin, které mohou negativně ovlivňovat stav chrupu, trávicí soustavy i celkového zdraví konzumenta. Zdokumentovaný je i vliv jejich časté konzumace na nárůst tělesné hmotnosti (Basu et al. 2013; Powell et al. 2017). Krom těchto skutečností podporuje konzumace slazených nápojů chuť k jídlu, potlačují pocit sytosti a mění preference chutí v běžných denních jídlech, čímž může být ovlivněn další energetický příjem. Je tedy pravděpodobné, že pokud při pravidelné konzumaci slazených nápojů nedojde k redukci energetického příjmu v jiných přijímaných potravinách a nápojích, dojde u konzumenta k pravděpodobnému zvýšení hmotnosti. (Malik et al.2010). Pravidelná konzumace slazených nápojů může být jedním z vážných rizik při vzniku metabolického syndromu. Vyšší příjem sladidel vede ke snížení příjmu potřebných nutrientů – vitamínů, vápníku, hořčíku, draslíku i bílkovin. Tyto nápoje mohou být slazené klasickým cukrem nebo jinými modifikovanými sacharidy, nejčastěji látkami jako sacharóza a glukózo-fruktózový sirup. Všechny tyto sacharidy zvyšují hladiny cukru v krvi a mohou vést až k cukrovce nebo k narušení procesu tvorby tuku v játrech. (Hu and Malik 2010; Caprio 2012).
Pravidelná konzumace slazených nápojů je jedním z multifaktoriálních příčin vzniku onemocnění srdce a cév, jako je ateroskleróza nebo vysoký krevní tlak. Negativně je ovlivněn také průběh vzniku osteoporózy a to hlavně díky obsahu kyseliny fosforečné. Pokud je konzumována v malém množství, je zdrojem fosforu, při nadměrné konzumaci ale dochází k nepoměru mezi vápníkem a fosforem a vápník je ve velkých dávkách vylučován močí. Tato situace je nebezpečná zejména pro organismus ve vývoji (děti, adolescenti).
Konzumace slazených nápojů může vést k problémům s kvalitou chrupu. Nápoje po požití vytvářejí v dutině ústní silně kyselé prostředí, které podněcuje vznik zubního plaku, který je živnou půdou pro množení bakterií, jež přispívají vzniku zubních kazů. Častými důsledky jsou také eroze skloviny a následné demineralizace zubů.
Slazené nápoje v dětství
Všechna výše zmíněná zdravotní rizika mohou být ještě závažnější u dětí a adolescentů. Studie z roku 2008 (Linardakis, 2008), která zkoumala děti ve věkovém rozmezí 4-7 let žijící na Krétě, uvádí, že až 59,8 % dětí konzumuje slazené nápoje každý den. V porovnání s dětmi, které slazené nápoje konzumovaly minimálně, měly pak tyto děti vyšší BMI (poměr tělesné hmotnosti k tělesné výšce) a dvakrát vyšší riziko nadváhy a následné obezity. V roce 2017 byla publikována studie (Bringolf-Isler, 2017), která zjistila, že adolescenti z 6 zemí Evropské Unie, kteří většinu volného času trávili pasivně (sledování televize, hrání počítačových her) konzumovali více slazených nápojů než adolescenti, kteří volný čas trávili aktivněji (sportem). Jiná studie (Herran, 2017), zkoumající frekvenci konzumace slazených nápojů mezi dětmi v Kolumbii ve výsledcích uvedla, že pravidelnými konzumenty těchto nápojů je až 85 % dotazovaných dětí a adolescentů, z nichž necelých 13 % trpí obezitou.
Daně na cukr
Pravidelná konzumace těchto nápojů již od dětského věku může vést k brzkému rozvoji metabolického syndromu, diabetu, osteoporózy a zhoršení kvality chrupu. Kritika různých zdravotnických organizací v čele s WHO mířená na nadměrný prodej a konzumaci slazených nápojů mezi dětmi i dospělými vedla v některých vyspělých státech k dodatečnému zdanění těchto produktů. Od roku 2015 ji v Evropě zavedlo již 11 států (Norsko, Spojené království, Irsko, Belgie nebo Maďarsko), které se postupně přidaly k USA, Mexiku a zemím Středního Východu jako Saudská Arábie nebo Qatar. Státy si od této daně slibují pokles prodeje těchto produktů a celkové zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.
Radej vodu…
Na základě aktuálních poznatků můžeme udělat závěr, že základ pitného režimu by měla být čistá voda. Dále je vhodná voda ochucená citronem, limetkou, mátou nebo jinými bylinami, neslazené pravé a nepravé čaje, minerální vody. Co se týká slazených nápojů, je vhodné jejích konzumaci zcela vyhýbat nebo nahradit je nápoji slazenými umělými sladidly ( v případě potřeby sladké chuti). Množství tekutin za den je individuální hodnota, která se stanovuje na základě fyzické aktivity, podmínek okolí a dalších faktorů. Doporučený přívod tekutin pro dospělou osobu je 30 ml/kg tělesné hmotnosti.
Zdroje a literatura
BASU, Sanjay, Martin MCKEE, Gauden GALEA a David STUCKLER. Relationship of Soft Drink Consumption to Global Overweight, Obesity, and Diabetes: A Cross-National Analysis of 75 Countries. American Journal of Public Health [online]. 2013, 103(11), 2071-2077 [cit. 2021-9-13]. ISSN 00900036. Dostupné z: doi:10.2105/AJPH.2012.300974
BRINGOLF-ISLER, Bettina, Elling BERE, Eva KOVACS, Maïté VERLOIGNE, Yannis MANIOS, Johannes BRUG a Nanna LIEN. Screen-based sedentary time: Association with soft drink consumption and the moderating effect of parental education in European children. PLoS ONE [online]. 2017, 12(2), e0171537 [cit. 2021-9-13]. ISSN 19326203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0171537
British Soft Drink Association. Leading the Way. UK soft drinks annual report. 2016. http://www.britishsoftdrinks.com/write/ MediaUploads/Publications/BSDA_Annual_report_2016pdf. Accessed Sept 2017.
CAPRIO, S. Calories from soft drinks–do they matter? The New England journal of medicine [online]. 2012, 367(15), 1462-3 [cit. 2021-9-13]. ISSN 15334406. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMe1209884
HERRAN, Oscar Fernando, Eduardo VILLAMOR a Doris Cristina QUINTERO-LESMES. Intake of soft drinks and sugar sweetened beverages by Colombian children and adolescents / Consumo de refrigerantes e refrescos por crianças e adolescentes colombianos. Revista Brasileira de Saúde Materno Infantil [online]. 2017, 17(3), 491-500 [cit. 2021-9-13]. ISSN 18069304. Dostupné z: doi:10.1590/1806-93042017000300005
HU, Frank B. a Vasanti S. MALIK. Sugar-sweetened beverages and risk of obesity and type 2 diabetes: Epidemiologic evidence. Physiology [online]. 2010, 100(1), 47-54 [cit. 2021-9-13]. ISSN 00319384. Dostupné z: doi:10.1016/j.physbeh.2010.01.036
LINARDAKIS, Manolis, Katerina SARRI, Maria-styliani PATERAKI, Manolis SBOKOS a Anthony KAFATOS. Sugar-added beverages consumption among kindergarten children of Crete: effects on nutritional status and risk of obesity. BMC Public Health [online]. 2008, 8(1), 279-285 [cit. 2021-9-13]. ISSN 14712458. Dostupné z: doi:10.1186/1471-2458-8-279
MALIK, Vasanti S., Barry M. POPKIN, George A. BRAY, Jean-pierre DESPRES a Frank B. HU. Sugar-Sweetened Beverages, Obesity, Type 2 Diabetes Mellitus, and Cardiovascular Disease Risk. CIRCULATION [online]. 2010, 121(11), 1356-1364 [cit. 2021-9-13]. ISSN 00097322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.109.876185
POWELL, Lisa M., Roy WADA, Tamkeen KHAN a Sherry L. EMERY. Food and beverage television advertising exposure and youth consumption, body mass index and adiposity outcomes. CANADIAN JOURNAL OF ECONOMICS-REVUE CANADIENNE D ECONOMIQUE [online]. 2017, 50(2), 345-364 [cit. 2021-9-13]. ISSN 00084085. Dostupné z: doi:10.1111/caje.12261